Prostor, který nám v Brně chyběl
Jsem Alina. Několik let jsem fotila v cizích ateliérech a nakonec si vybavila vlastní doma, protože prostor, jaký jsem si představovala, v Brně nebyl.
Chtěla jsem místo, kam se člověk rád vrací. Kde se dobře pracuje, ale kde nemusí být pokaždé sám.


Palác
Kolem paláce na Moravském náměstí 15 jsem chodila víc než deset let. Vždycky jsem přemýšlela, co je uvnitř, je to kouzelné místo, vizuálně jiné než všechno okolo.
Když jsem dostala možnost tu mít prostor, věděla jsem: taková místa mají být dostupná veřejnosti. Často chodíme kolem krásných domů a nikdy nevidíme dovnitř.
Světlo a park
Zážitek nezačíná uvnitř, ale cestou sem. Za velkými okny je park, který se mění s ročním obdobím i světlem.
I tmavý zimní večer tu má své kouzlo, když se lidé sejdou.


Proč setkávání
Žijeme v době obrazovek a práce z domova, a čím jsme starší, tím hůř potkáváme nové lidi.
Covid nás naučil sedět doma. Ale taky to, že si lidi kolem sebe můžeme vybírat, a prostor pro setkání si tvořit sami.
Jednou se tu fotí produkt, jindy se u velkého stolu vyrábějí šperky. Večer se maluje a další den se prostor uvolní pro jógu nebo přednášku. Důležité je, že se tu něco děje.
Historie Berglova paláce

Často slýcháme, že lidé kolem téhle budovy chodí roky, ale zevnitř ji nikdy neviděli.
Berglův palác, kterému Brňané říkají Muzejka, postavil v letech 1860–1863 obchodník s kůží Johann Bergl. Navrhl ho vídeňský architekt Heinrich Ferstel, autor nedalekého Červeného kostela.
Uvnitř má palác renesanční dispozici, zvenku novogotickou fasádu. V roce 1888 ho přestavěl August Prokop a kavárenské prostory v roce 1934 upravil Bohuslav Fuchs. Dnes je budova kulturní památkou.
Přijďte se podívat dovnitř
Tři prostory pro focení, tvoření i setkávání.
